• Barevné vizualizace Vašeho rodinného domu

  • Výpočet rosného bodu

  • Výpočet tloušťky tepelné izolace

  • Certifikované řešení a systémové skladby

  • Vypracování nezávislé cenové nabídky

  • Doporučení prověřených firem

  • Zajištění proškolení firem

     

 

    

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výpočet rosného bodu

 

Rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100%). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace. Teplota rosného bodu je různá pro různé absolutní vlhkosti vzduchu: čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší je teplota rosného bodu, čili tím vyšší teplotu musí vzduch (a pára) mít, aby pára nezkonzendovala. Naopak pokud je ve vzduchu vodní páry jen velmi málo, může být vzduch chladnější, aniž pára zkondenzuje.

Vzduch za určité teploty může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je teplota vzduchu (a tím i páry) vyšší, tím více páry může v jednotce objemu být, aniž začne pára kapalnět. Pokud se vzduch začne ochlazovat, vodní páry začnou kondenzovat.


Většina materiálů používaných ke stavbě domů je porézní a skrz tyto póry pochopitelně dochází k difúzi plynů a vodní páry. Množství páry, která takto projde ven z domu je ale poměrně malé a rozhodně nelze spoléhat na to, že tímto způsobem udržíme při běžném provozu vlhkost v domě na přijatelné úrovni. Nadbytečné vlhkosti, oxidu uhličitého a různých škodlivin se prostě musíme zbavovat větráním.Dalo by se diskutovat o tom, co vlastně znamená, když někdo řekne, že dům dýchá. Zdálo by se, že se tím označuje výměna vzduchu uvnitř domu, tedy větrání. Lidé zpravidla „dýcháním“ myslí odvod vlhkosti (vodní páry) z vnitřku domu. Obvykle také dodávají „dům nebude dýchat a bude se mi tam dělat plíseň“.

Pokud ale stěny zateplíme pěnovým polystyrénem, který má více uzavřené póry a je oproti zdivu relativně málo propustný pro vodní páru, pak skutečně může vzniknout problém. Nedojde sice k nějakému znatelnému vzestupu vlhkosti v domě, ale může dojít ke kondenzaci vlhkosti ve stěně.

Souvisí to s tím, že ve směru zevnitř ven teplota ve zdivu klesá a v určitém místě pak může být teplota tak nízká, že dojde ke kondenzaci vodní páry obsažené ve vzduchu. Teplota, kdy k tomu dojde se nazývá rosný bod, a pro vzduch o teplotě 20 °C a relativní vlhkosti 50 % je teplota rosného bodu přibližně 9°C.

 

 

Tloušťka tepelného izolantu

 

Nejvýrazněji se efekt projeví, pokud se použije jen tenká vrstva PS na dobře izolující stěnu. Pokud například „vylepšíme“ stěnu z tvárnic Ytong 30 cm přidáním 6 cm PS. Teplota na rozhraní PS a Ytongu bude (při venkovních teplotách pod nulou) pod rosným bodem a díky tomu, že Ytong je dost pórovitý, zde může v průběhu zimy nakondenzovat značné množství vlhkosti. Při poklesu venkovní teploty pod – 16°C zde dokonce zkondenzovaná vlhkost zmrzne, což může mít za následek poškození zdiva! Problém je ještě zhoršen v místech tepelných mostů (rohy, špalety oken základová deska).

Výraznější kondenzace a silné provlhnutí stěny ještě dále sníží její tepelně izolační schopnost, což má za následek další pokles teploty a ještě větší kondenzaci v těchto místech.

Nejlépe se problémům s kondenzací vlhkosti vyhneme, když použijeme silnější vrstvu tepelné izolace a méně tepelně izolující stěnu.

Pěnový polystyrén je tedy v tenké vrstvě „nebezpečný“ izolant.

 

Již mnohokrát jsme slyšeli „Mám starý dům s 80 cm silnými stěnami, které skvěle izolují a není je třeba zateplovat“ . Na to zpravidla odpovídáme, že podle současné normy stěna z plných cihel o tloušťce menší než asi 190 cm již nevyhovuje. Aktuálně platná norma totiž požaduje pro stěnu venkovní (těžkou) hodnotu součinitele prostupu tepla minimálně U= 0,38 W/(m2.K).

To je ale jen minimální požadavek, normou doporučená hodnota je U= 0,25, a to by již musela být tloušťka stěny skoro 3 m.

Vezmeme-li v úvahu, že ve stěně máme také nějaká okna, je jasné, že v jejich okolí je cesta, kterou se teplo dostává ven podstatně kratší než zmiňovaných 80 cm. Takovýmto místům se říká tepelné mosty a u silných stěn mohou výrazně zvyšovat tepelné ztráty.
I když máte opravdu tlusté zdi z plných cihely, izolace se většinou vyplatí 

Jakékoli stěny z plných cihel a vlastně všechny stěny z doby před 30 lety je prostě vhodné zateplit. Někdy se setkáme s podobným tvrzením v případě dřevěného srubu. Zde se argumentuje tím, že takové sruby se používají ve velmi chladných krajinách jako je Aljaška či Finsko a musí tedy vyhovovat pro naše mnohem mírnější klima.

Nevyhovují, dřevo má tepelnou vodivost sice jen o málo větší než moderní zdicí materiály jako Ytong nebo Porotherm, ale z hlediska tepelné akumulace je považováno spíše za stavbu „lehkou“ a tam norma požaduje U=0,3. Z toho tedy vyplívá, že stěna z masivního dřeva by musela mít tloušťku alespoň 55 cm.


 

Zdroj: http://www.nazeleno.cz/tepelna-izolace-myty-a-povery-aneb-polystyren-zpusobuje-plisne.aspx

 

Barevné vizualizace Vašeho rodinného domu

 

                               

 

Vypracujeme Vám různé barevné návrhy a kombinace dle Vašeho přání. Tyto návrhy Vám pomohou s představou, jak nová fasáda bude vypadat i s ohledem na Vaše okolí.